Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kefír z tibetské houby

Kefír z tibetské houby 


Kefírová kultura pochází z kavkazských hor a taky z opatství v Tibetu (tamní kefírová zrna nazývaná Tibetská houba jsou drobnější) a je snad 5000 let stará. Co se Kavkazu týká, tak podle legendy daroval kefír příslušníkům ortodoxní církve Aláhův prorok, Mohamed. Kvůli pověře, že "Prorokova zrna" ztratí svoji moc a sílu, pokud by se ho zmocnili nevěřící, byl přísně střežen před cizinci a byl předáván z generace na generaci a pokládán za součást kmenového bohatství. Cizinci občas dostali ochutnat hotový nápoj, ale samotná kefírová kultura zůstávala tajemstvím. V devatenáctém století začali kefír zkoumat ruští doktoři a začali publikovat vědecké studie o pozitivních účincích kefíru. 
Obyvatelé Kavkazu používali kefír pro uchování kozího, koňského nebo kravského mléka bez ledniček (mléko uchovávali v kožených vacích) a díky němu se dožívali extrémně vysokého věku.

Kefírový nápoj zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech a odkyseluje organismus. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a také výrazně stimuluje imunitní systém. Mléčný kefír se živí laktózou z mléka, mohou ho tedy konzumovat i osoby, které jsou na tuto látku intolerantní, protože jim v trávicím traktu chybí enzym laktáza (cca 20% občanů ČR a až 75% celosvětově). S délkou fermentace, včetně sekundární (dochází  k dalšímu nárustu prospěšných látek v kefíru, například vitamínů skupiny B- zvláště kyseliny listové), klesá množství laktózy, produkt je kyselejší.

Kefírová kultura rozmnožuje se v mléce, má mazlavou gelovitou konzistenci bílé barvy a krmí se laktózou. Toto je kefír i z tibetské houby.

Nápoj zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky (rozkládá například laktózu v mléce, a proto ti, pro koho je mléko těžce stravitelné, nemívají s mléčným kefírem problémy). V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry, stimuluje imunitní systém. Nápoj obsahuje mnoho vitamínů, především skupiny B včetně cenného vitamínu B12 a kyseliny listové.

Nemoci nervů, vnitřní onemocnění, bronchiální katary, veškeré sklerózy, infarkt myokardu, onemocnění žlučníku, jater, ledvin, infekční žloutenka, žaludeční a střevní onemocnění, průjem, zácpa, nemoci krve, vyrážka, ekzémy, candida (kvasinky) toto vše tibetská houba pomáhá léčit. Kefír dál zlepšuje imunitu a vitalitu organismu, tak se s jakoukoli chorobou lépe vypořádáme a spoustě nemocí se vyhneme. Navíc spousta chorob souvisí se špatným trávením a zácpami (60% imunity se tvoří ve střevech).

Nejlepší je pít kefír denně navečer a to v takovém množství, jaké je Vám příjemné. Udělat si minim.tří týdenní pauzu je přínosem. Když začínáte tak většinou vždy jen s trochou houby, kterou Vám někdo daruje. Čili začínáte pít s malým množstvím a postupně, jak se houba množí i kefíru přibývá, tělo tedy postupně reaguje a zvyká si na neznáme bakterie a kvasinky. 
 V opačném případě můžou nastat různé problémy typu průjem, vyrážka, bolení břicha, které ale po krátké době mizí. Dalším počátečním problémem bývá i proces detoxifikace organismu, který kefír ve tvém trávicím traktu může nastartovat a pokud se Vaše tělo rozhodne zbavit se jedů třeba přes kůži, pak Vás asi nemine nějaká ošklivá vyrážka. Pokud, ale vydržíte konzumovat kefír i nadále, časem se i těchto problémů zbavíte - čím víc kefíru pijete, tím se jich zbavíte rychleji, i když bouřlivěji. Kefír se ovšem dá nejen pít (a jíst), můžete si s ním zevně potírat různé vyrážky a ekzémy.

Tibetská houba dále:

  • uzdravuje choroby srdce a rozkládá cholesterol v cévách
  • uzdravuje slinivku, játra a slezinu
  • uzdravuje žlučník, čistí žlučovody a rozkládá žlučové kameny
  • uzdravuje žaludek, střeva, dvanácterník a hojí vředy
  • uzdravuje ledviny a kontroluje močové cesty
  • reguluje obranné látky organismu
  • reguluje tlak krve
  • vyvíjí antibiotika a hojí záněty organismu
  • brzdí vývoj metastáz
  • zpomaluje stárnutí
  • zabraňuje únavě a skleslosti způsobené stresem
  • dodává energii a zabraňuje únavě

Příprava kefíru:

Na dva hrnky kefíru:

  • 1 - 2 dřevěné vařečky kefírových houbiček
  • 1/2 litru mléka

Postup:

Do sklenice vložte 2 vařečky tibetské houby a zalijte nejlépe čerstvým kravským či kozím mlékem a zajistěte povrch sklenice gázou, aby se do mléka nedostaly mušky. Večer celý obsah vlijte do sítka, promichávejte do doby dokud Vám na sítku nezůstane jen houba. Vložte ji poté zpět do umyté sklenice a zalijte znovu čerstvým mlékem. Můžete s nimi dát zpět do sklenice i trošku hotového kefíru - urychluje to růst i fermentaci. Kefír si vypijte. Večer vše znovu opakujte a pořád dokola každý den. Já si ho i přisladím cukrem nebo do něj přidám ovoce- maliny, jahody nebo do něj rozmixuji i banán.

V průběhu zrání občas sklenicí zavrťte, zatřepejte nebo promíchejte plastovou nebo dřevěnou lžící, či vařečkou (houba se nesmí dostat do styku s kovem), aby se ke kefírovým houbičkám dostalo nezpracované mléko - pokud necháte sklenici jen tak stát, může se Vám výsledný nápoj rozdělit na syrovátku a zdrcnutý kefír, ale to nevadí, protože se to dá zpět rozmíchat.

Doporučuje se při přípravě nepoužívat kovové předměty (cedník, lžíce). Při styku s kovem houbičky ztrácí účinek a mohou zčernat. Nesmí se pak už používat. Nevystavujte tibetské houbičky vysokým teplotám a čisticím prostředkům (vymýváte-li sklenice saponátem, pořádně je vypláchněte a nechte je vychladnout, než do nich dáte kefíry).

Po určité době se vytváří na houbičkách sliz. Ten je vhodné po přecezení kefíru odstranit a to propláchnutím čistou pitnou vodou, ale ne chlorovanou (převařenou nebo odstátou). Někdo to provádí denně (kefír je potom řidčí), ale podle mých zkušenosti to stačí propláchnout 1x za týden. Souběžně s tím je vhodné vyčistit i sklenici. Další možnost je určité množství dát po přecezení do lednice pro pozdější spotřebu. V tomto případě dochází  k dalšímu nárustu prospěšných látek v kefíru, například vitamínů skupiny B, ale zvýší se kyselost (sekundární fermentace).

Příprava kefíru II - varianta studená lednice
Pokud máte raději hustší kefír a nevadí Vám, že to bude trvat déle, můžete kefír fermentovat v lednici. Pomalejší fermentace vytváří hustější kefír, což spoustě lidí více vyhovuje. Znamená to dát do sklenice stejné množství kefíráků a mléka jako při normálním způsobu, ale potom ji dát do lednice. Trvá to asi tak týden, než kefír dozraje.

Taky je možná kombinace obou metod - začít asi tak 12 hodin při pokojové teplotě, potom dát kefír do lednice a dokončit ho v chladu. Nebo naopak, začít v lednici a skončit při pokojové teplotě. Kefír je natolik přizpůsobivý, že zvládne různé druhy nakládání. Navíc takovými pokusy můžete najít variantu, která Vám chuťově nejvíc vyhovuje.

Sekundární fermentace
Pro ty, kdo jsou alergičtí na mléko kvůli laktóze se doporučuje upravit kefír ještě dál sekundární fermentací. Tento proces zredukuje obsah laktózy a je proto vhodný i pro ty, kdo kontrolují příjem cukrů a karbohydrátů. Metoda spočívá v tom, že slijeme čerstvý kefír (po 12 až 24 hodinách prvotní fermentace) do skleněné nebo plastové láhve, ne do víc než 3/4 obsahu, uzavřeme těsným víčkem a necháme stát v pokojové teplotě. Čas od času lahví zatřeseme a uvolněním víčka vypustíme CO2 (oxid uhličitý) z láhve a zase zavřeme. Takto může kefír zůstat až týden v chladnějším klimatu a 2 až 3 dny v teplejších podmínkách. Opět můžeme z lahve ubírat kefír ke konzumování a nahrazovat čerstvým, ale po týdnu je třeba láhev vyprázdnit a vypláchnout.
Sekundární fermentací se také zvyšuje obsah vitamínů (hlavně kyselina listová) a kefír je potom kyselejší.

Výroba domácího tvarohu
Z hotového kefíru si můžete velmi jednoduše vyrobit chutný a zdravý tvaroh. Stačí velmi pozvolna zahřát kefír na teplotu přibližně 35 - 40°C (pro měkký tvaroh), čím teplejší, tím bude tvaroh tvrdší, a potom kefír přecedit přes hustou tkaninu a nechat chvíli odkapat. Sebraný tvaroh pak můžete použít podle chuti. Například ušlehat s trochou mléka, osolit, vmíchat nasekané bylinky a máte tvarohovou pomazánku.

Krátkodobé skladování v lednici
Krátkodobě můžete kefírky umístit v mléce do lednice (obvyklý poměr kefíráků a mléka) - jejich aktivita se tím značně zpomalí a stačí je jednou za týden slít (to, co slijete, samozřejmě vypijte) a dát jim čerstvé mléko.
Pokud kefírky "opouštíte" na delší dobu a nemáte pro ně ochotného "hlídače", co by jim měnil každý týden mléko, pak je dejte do většího množství mléka - za každý další týden dejte třetinu až polovinu základní dávky mléka navíc. Tato metoda se příliš nedoporučuje na dobu delší než jeden měsíc a poměr houbiček a mléka by neměl být větší než 1:60.

Dlouhodobé sušení
Dlouhodobá varianta je kefírky usušit. Nejdřív je opláchněte převařenou a vychlazenou vodou. Potom je opatrně osušte v (přežehleném a vychladnutém) bílém ručníku. Nejlépe uschnou buď v (přežehleném) bílém papírovém pytlíku nebo mezi dvěma vrstvami vypraného (a přežehleného) plátna na dobře větraném místě - v závislosti na velikosti schnou tři až pět dnů. Zcvrklé a zežloutlé houbičky dejte do nádoby s těsným uzávěrem do chladného místa (třeba i do lednice, ale ne do mrazáku). Můžete je i posypat sušeným mlékem. Vydrží až jeden a půl roku. Usušené houbičky můžete klidně i sníst nebo dát svým zvířecím miláčkům. Chceš-li usušený kefír zase oživit, dejte ho do sklenice s mlékem. Každý den mléko vyměňte a pokud mléko nemá čisté nakyslé aroma, nepijte ho. Znovuobnovení normální činnosti kefíru může trvat od čtyř dnů do více než týdne.

Dlouhodobé skladování v lednici I
Trochu méně dlouhodobá varianta je zmrazení kefírů (na maximálně dva měsíce). Umyjete houbičky v převařené (a vychladnuté) vodě, osušíte v ručníku (jako v předchozí variantě) a umístíte do nádoby nebo do sáčku posypané sušeným mlékem tak, aby byly kompletně pokryty a strčíte do mrazáku. Kdyby zůstaly zmrazené déle než dva měsíce, poškodí se kvasnicová komponenta houbiček. Na znovuoživení houbiček je na pár minut dejte rozmrazit do sklenice se studenou vodou. Potom z nich opláchněte v pastovém cedníku zbytky sušeného mléka. Následně je umístěte do mléka v poměru 1:3 (tj. jedna lžíce houbiček na půl hrnku mléka). Každých 24 hodin mléko vyměňujte. Pokaždé přidejte trochu mléka a až bude mléko po fermentaci cítit čistě a kysele, měly by být houbičky zase ve formě.

Dlouhodobé skladování v lednici II
Dávku (například 2 lžičky) dejte do malé sklenice s víčkem, naplňte do 2/3 mlékem a uložte do mrazáku. Vydrží vám tam i několik let. Je to vaše zásoba v případě, že se vám s houbičkami něco stane. Kvalita budoucího kefíru tím neutrpí.

Množení tibetské houby
Tibetská houba se přibližně po 17 dnech objemově zdvojnásobí v případě volby kvalitního mléka, přičemž nejlepší je nepasterizované. Naopak nepoužívejte mléko s dlouhou trvanlivostí, je upravené metodou UHT (Ultra-high temperature processing) - vysokoteplotní úprava - krátkodobé zahřátí (1–2 sekundy) na teplotu 135-150°C. Toto mléko je "mrtvé", ale zásadně volte pouze "čerstvé" - nárust tibetské houby pak můžete darovat svým blízkým nebo sníst, přičemž i pro zvířátka je přínosem. Byl by hřích rozmnoženou část tohoto malého zázraku vyhodit.

Přenášení hotového kefíru
Pak určitě nepoužívejte žádné uzavírací krabičky, neosvědčila se ani Lock & Lock krabička s vodotěsným víčkem. S kefírem je to podobné jako s burčákem. Pořád pracuje, přenášením se v něm uvolňují plyny a ty se snaží dostat ven. Jako ideální způsob se osvědčila pet láhev (stačí i malá). Nic nezkazíte tím, když během cesty alespoň jednou víčko lahve povolíte, abyste uvolnili nahromaděný plyn.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Tibetská houba